Příspěvek č.6 - Práce v Cromwellu

Autor: Jakub Matějček - ledna 25, 2019

Ahoj, zdravíme opět po několika týdnech. Nebojte, nic se nám nestalo, jen jsme prostě zapadli do stereotypní rutiny, která zde na sadu panuje, takže ani nebylo o čem pořádně psát. Jak jsme říkali, pracujeme 6 dní v týdnu a po práci jsme většinou tak unavení, že se prostě jen válíme, uvaříme, koukneme na seriál a jdeme spát. Neděle, které měly být ve znamení výletů, většinou propršely, takže jsme byli zalezlí a mrzutí.

Naše práce v posledních týdnech tedy zahrnovala převážně sběr nektarinek, broskví či meruněk, případně Míša se stala expertem na protrhávání malin, což jsem si také jeden den na požádání vyzkoušel, a je to tedy kupodivu mnohem zábavnější (a i jednodušší) oproti sběru, protože ten košík se po celodenním šplhání po žebříku tam a zpět docela pronese, ale to se dalo čekat😊.

Před:

Poté:

Včera se dokonce konala „párty“, kdy jsme se po práci sešli v hlavní budově, dali si nějaké to malé pivo, domácí pizzu a hráli prší, které naše supervisorka Petra, která pochází z Děčína, naučila několik místních pracovníků z Indie či Vanuatu – přijde jim hrozně vtipné, že název hry je vlastně „it´s raining“.

Náš nebo spíše můj stereotyp byl narušen pouze štípnutím včely, po kterém mi totálně oteklo lýtko a cca 2-3 dny mi nebylo dobře, a to až tak, že jsem si musel dokonce vzít jeden den volna, protože už se to nedalo. Petra říkala, že to byla typická reakce na jejich včely, prý na to nic nepomáhá, musí to se prostě těch pár dní vydržet. Naštěstí jsem o moc peněz nepřišel, protože můj volný sobotní den se kvůli dešti pracovalo pouze do oběda. Z toho pro nás vyplynul den a půl volna, který byl pro mě plný překvapení, protože pro mě moje skvělá polovička naplánovala opožděný narozeninový den. Aniž bych tušil, co se bude dít, vyrazili jsme do městečka Omarama vzdáleného asi 150 km, kde jsme měli zamluvený pokoj v hotelu s pořádnou snídaní, což mi vzhledem k tomu, že naše pěnová matrace v autě už má vyhloubený otisk mého zadku, přišlo náramně vhod. Postele v hotelu, stejně tak jako skoro na celém Zélandu, byly ovšem tak měkké, že jsme si nakonec lehli každý na jinou postel, abychom se alespoň trochu vyspali. Druhý den jsme se byli na krátké procházce na písečných útesech Clyde Cliffs.

Po výletě jsme si dali oběd a pak následovaly tzv. „hot spa“, neboli horké lázně, kterými je toto městečko vyhlášené. Je to opravdu moc pěkně udělané, každý dostane svou soukromou převlékárnu s vířivkou, která se nachází venku s výhledem na hory. Jednalo se o skvělý relax a já si to náramně užil a Míšu do vířivky taky na chvíli pustil.

Bohužel mi z toho vyvstal jeden obrovský problém, protože Míša bude mít narozeniny už v červenci a já to musím samozřejmě trumfnout, takže mi vaše rady a tipy zasílejte na email kubos.master@seznam.cz, v předmětu zprávy uveďte heslo: pyskáček.

Tento víkend máme výjimečně volno oba dny, protože od pondělí začne hlavní sezona sběru, tak chtějí abychom si pořádně odpočinuli, protože prý možná nebudou následující týdny volné ani neděle :D. Proto to nijak nehrotíme a dnes jsme šli (jeli) pouze na krátký výlet do kavárny na dortík a kafe a následně na procházku k 45. rovnoběžce, kterou je možné navštívit pouze na Novém Zélandu a taky někde v jižní Africe.

Vzhledem k tomu, že tedy není kromě výše uvedeného moc o čem psát, řekli jsme si, že vám v tomto článku napíšeme o nějakých zajímavostech, na které jsme v rámci našeho dosavadního pobytu narazili, případně zkusíme do příštích týdnů sepsat nějaká další konkrétní témata např. o cenách a jídle, protože se tady na sadu ještě určitě pár týdnů zdržíme.

Takže tedy k zajímavostem:

Voda v záchodech se zde netočí opačným směrem, ale mizí bez jakéhokoliv stranového úskoku přímo do odpadní díry.

Kruhové objezdy zde jsou koncipovány tak, že před nájezdem na ně je vždy několik pruhů a vy se řadíme dle toho kam chcete odbočovat, zároveň tím směrem i blikáte. V případě, že tedy chcete jet až třetím výjezdem, který míří doprava, zařadíte se úplně do pravého pruhu před nájezdem na kruháč a blikáte doprava, i když vlastně najíždíte na kruháč doleva. V případě, že jedete rovně vyrážíte z prostředka a neblikáte vůbec, no a doleva si to každý řidič nebo dítě už asi domyslí.

Je tady strašně moc přejetých zvířat, která bohužel nelze dle krvavé placičky na silnici identifikovat, nicméně na základě našeho laického odhadu, myslíme, že se jedná o zajíce, ptáčky a možná i něco na způsob veverky či sysla a lišky obecné.

Při každém nákupu v supermarketu dostanete slevu na benzín 6 centů/l na vybraných čerpacích stanicích, a to se vyplatí.

V obchodech mají na výběr mražené pizzy s velmi netradičními příchutěmi jako například kuře s meruňkami a zároveň jsou velmi ujetí na BBQ omáčku, která skoro na žádné této pizze nechybí.

Veřejné záchody jsou zde naprosto všude a zadarmo, což se vzhledem ke koncepci země uzpůsobené na cestování dá očekávat, nicméně ty záchody jsou, alespoň před naší návštěvou, vždy krásně čisté a voňavé.