Příspěvek č.11 - Blenheim a práce na sadu (opět)

Ahoj, ahoj, ahoj! Dlouho jsme se neozvali, jelikož jsme opět v pracovním procesu. Momentálně se nacházíme v městečku Blenheim, který je na severu Jižního ostrova, a bydlíme v karavanu u Čecha na příjezdovce :D Ale pojďme postupně, do města jsme přijeli za vidinou práce na vinici. Všude v okolí je asi milion vinic, tak jsme si říkali, že to bude brnkačka tu najít práci. V pondělí ráno (25.3.) jsme vyrazili na jejich obhlídku, už teda při jízdě okolo těch vinic jsme tam neviděli žádné pracovníky. Zkusili jsme teda na pár vinic zajet, ale spíš to dopadlo tak, že jsme zajeli někomu na zahradu. Tímto stylem jsme objeli asi 7 vinic a nikde ani noha. Poté jsme narazili na dvě vinice, kde měli aspoň možnost ochutnávek a tam už nějací lidé byli. V té druhé sice nenabírali ale paní, co tam pracuje nám doporučila jejího synovce, který má jablečný sad asi o pár ulic dál. Tak jsme tam hned zajeli, přivítal nás velmi sympatický Chris a rovnou řekl, že druhý den je nástup v 7:30. Tady se tím tedy moc nepářou. Sice jsme chtěli zkusit něco nového, než zase mít na zádech bag a lézt po žebřících, ale práci jsme potřebovali, tak jsme na to kývli.

Děláme tedy už třetí týden na jablečném sadu a budeme tam asi cca do konce dalšího týdne. Na začátku jsme dělali speciální práci a to bylo odháčkování a poté stahování plachty. Mají tu takovou vychytávku, že mezi jednotlivé řady jabloní položí na zem bílou plachtu, od které se poté odráží slunce a tím lépe dozrávají jablka, která jsou dole na větvích. Naším úkolem bylo nejdříve teda tu plachtu odháčkovat, kdy pomocí gumicuků byla přidělaná k několika stromům podél celé řady. A pak nastala ta srandovní část, kdy na traktor nabrali jeden bin, do kterého jsme si vlezli a řidič traktoru pomalu jel a my nabírali a stahovali tu plachtu do binu a zašlapávali. Tahle práce Kubu ohromně bavila, já po prvním dnu necejtila bicáky ještě týden :D 

Pro změnu jsme tu placeni na kontrakt, tzn. podle toho, kolik toho nasbíráme, pokud je víc než na minimální mzdu, která se od dubna zvýšila na 17,70 NZD/hod. To sice vypadá lákavě, ale ten bin je fakt obrovský a není to tak jednoduché se dostat nad tu minimálku. Nevíme jestli děláme něco špatně nebo jsou ostatní roboti, ale my dáváme tak +- 3 biny za den a jsme rádi, ale jsou tu borci co dají klidně 6 a víc. Vzhledem k tomu, že je možné si vydělat i více, nikdo tu nekecá a spíše sbírá, proto naše angličtina spíše zakrňuje. Nepomáhá tomu ani to, že tu pracuje spoustu Čechů, protože jak je známo, jsme národ poctivých pracantů (ono je tu možné narazit převážně na Němce a Francouze, takže, když zaměstnavatel slyší, že jsi Čech, rozzáří se mu očíčka). Zároveň je i z fotky patrné, že kecat není moc s kým, protože jsme každý sám v řádku, obklopen z obou stran stromy, a nikoho celý den nevidíme.

Jelikož jsme po práci vždy smradlaví a unavení, tak jsme chtěli nějaké lepší bydlení, než jen našeho Prevíta. Na facebookový skupině zrovna jeden český pár nabízel pronájem pokoje nebo karavanu, tak jsme to šli omrknout a jelikož bydlení v karavanu nás celkem lákalo, bylo rozhodnuto.

Samotné město Blenheim se nám moc líbí, je to menší město s 35 tis. obyvatel, jsou zde krásné parky, jeden dokonce i s hrazdami, což Kuba uvítal a pořád mluví o tom, že je půjde vyzkoušet:D. Centrum města je menší, ale je zde vše co potřebujeme a vše v docházkové vzdálenosti. Už tu máme zase oblíbenou „restauraci“, Noodle canteen, kam si jednou týdně zajdeme na nějaké asijské nudle. Mají úplně jiné kombinace než tady u nás, tak postupně zkoušíme celou jejich nabídku.

Díky každodennímu přísunu jablek jsme rozjeli pekárnu na štrůdly a tak 2x do týdně upečeme dvě štangle. Nejsme troškaři :D

Naše dny jsou jinak dost stereotypní, přes den práce, odpoledne se zvládneme akorát protáhnout, dát sprchu, půl hoďky porolovat na internetu a šup dělat večeři a svačinu na druhý den. Pak večer film a do 10 už chrníme. O volnu jsme rádi, že jsme, takže jsme nedali ani žádný výlety, ale to si máme v plánu vynahradit, až skončíme v práci.

Omlouváme se za krátký článek, ale bohužel se tu nic zajímavého neudálo. Ale brzy se zas vydáme na cestu a máme v plánu se na Severním ostrově potkat s mým kamarádem Tomášem, tak to bude teprve švanda.

Zase brzy, páčko 😊

Pár fotek jsme zase hodili do fotogalerie:
https://photos.app.goo.gl/e9jG6nUYfYE4tXFz8