Příspěvek č.13 - Objevujeme severní ostrov
Nazdárek všem, nakonec jsme se
rozhodli vás potěšit ještě jedním článkem, než se vrátíme domů. V neděli jsme
s úsměvem na rtech řekli packhousu pá pá, dali sváteční burger a poslední
noc v kempu a druhý den vyrazili zase poznávat krásy Severního ostrova.
Rozhodli jsme se vydat do městečka Rotorua, které je známé díky svým
geotermálním jezírkům a Maorské kultuře. Už z dálky jsou vidět oblaka páry a cítit sirné výpary,
která stoupají s jezírek po celém městě.
Na pondělí jsme měli v plánu
Maorskou vesnici Whakarewarewa. Jelikož jsme si na tento poslední týden řekli,
že pojedeme trošku low-cost (nízkonákladově), tak jsme našli slevu na prohlídku
vesnice na jedné webové stránce. Sleva 50 % na pondělí ve 3 odpoledne? To
bereme. Až po nákupu vstupenek jsme ale zjistili, že ochutnávky tradičního
Maorského jídla hangi a Maorského tance hakka bylo pouze do 2 hodin. Trošku smůlička, ale užili jsme
si to i bez toho. Průvodce byl místní Maor, který ve vesnici vyrostl a vše nám
povyprávěl. Ukázal nám, jak Maoři využívají termální jezírka na vaření, ale i
na koupání.
Jsou zvyklí na
velice horkou vodu, takže jim nedělá problém se koupat v 70 stupňové vodě.
Dokonce v o něco méně teplé vodě koupají i miminka. Ve vesnici mají i
gejzír, který vybuchuje každou hodinu, a který jsme měli štěstí z dálky zahlédnout.
Druhý den jsme pokračovali v objevování
zajímavostí v okolí města a vydali se do Termálního království Wai-o-tapu, kde
jsou nejen různá geotermální a vulkanický jezírka, ale i gejzír Lady Knox. Gejzír
vybuchuje každý den ve stejný čas po tom, co do něj nasypou nějaké aktivní
látky či co. Takže se sejde banda turistů, slečna organizátorka řekne něco o
historii, nasype do díry aktivátor a za pár vteřin všichni začnou řvát wow. Tohle
bylo trošku nahrané, ale gejzír stříkal až do výšky tak 10-15 metrů, takže to
celkem wow bylo.
Poté už byla
volná zábava v podobě procházky kolem jednotlivých jezer. Celkem jsme
viděli 23 různých jezer a úkazů. Naštěstí nám slečna u nákupu lístků dala prospekt v češtině, takže jsme z toho něco měli, protože jak se řekne
anglicky sulfid měďnatý jsme fakt nevěděli. Většina jezer je už stará kolem 700
let a díky působení různých minerálů mají někdy opravdu zajímavou barvu.
Kubovým favoritem byl samozřejmě zelenáč.
Na konci jsme se shodli, že to úplně žádné wow nebylo, ale zase
je to něco, co jinde pravděpodobně neuvidíme, takže to za ty prachy stálo.
Po luxusním obědě v podobě dvou
plátků chleba se sýrem a rajčetem došlo na dlouhé domlouvání, zda dát druhý den
Hobitín nebo ne a pokud ano, tak jakou verzi. Do Hobitína, místo, kde se natáčel
Pán prstenů a Hobit, se můžete vydat buď na klasickou prohlídku nebo to lze
spojit ještě s obědem či večeří. Na večeři jsme slyšeli dost pozitivních recenzí. Večeře se servíruje přímo v hospodě u Zeleného draka a má to
skvělou atmosféru, ale bohužel je to vybookované na hodně dopředu a stojí to
190 NZD, což je fakt pálka. Naopak oběd je pouze formou bufetu a nemá to takovou
atmošku, tak do toho se nám peníze vrážet nechtěli. Tak jsme se rozhodli pro
klasickou prohlídku a těšili se na druhý den.
Ráno jsme dorazili do Kraje
(místo, kde žijí Hobiti, fandové vědí :D), kde už čekalo x zelených autobusů,
které vás odvezou přímo do Hobitína. Ve skupince nás bylo celkem asi 20 a
průvodkyně nám vyprávěla různé zajímavosti z natáčení a nechala dost prostoru,
aby si všichni stihli vše vyfotit. Například strom za Bilbovým baráčkem je umělý, a že když ve filmu kouká ze svého baráku na západ slunce, jednalo se v reálu
vlastně o východ slunce, který pak v postprodukci pustili pozpátku. V celém
Hobitíně se nachází cca 40 hobitích děr, některé jsou malinké, aby herci
vypadali vedle nich velcí a zase naopak. Detaily byly opravdu skvěle udělané, v kovárně bylo možné například vidět i piliny apod. Prohlídku
jsme poté zakončili v hospodě u Zeleného draka, kde jsme zadarmo dostali
cider nebo pivko. Myslíme si, že to je povinnost, pro každého, kdo navštíví Zéland a my si to moc užili.
Ve čtvrtek nás čekalo město
Hamilton se svými zahradami. Ani jeden nejsme žádní fandové do botaniky, ale
tyhle zahrady byly skvěle udělané. Byly rozděleny do různých stylů, takže jsme
mohli vidět italskou, indickou, anglickou zahradu, poté pak i zahradu s bylinkami
a různými plodinami, které využívá místní kavárna, pro výrobu zákusků a jídel.
Jako
lidé, žijící v autě, potřebujeme čas od času doplnit vodu, do našeho kanystru.
Většinou je to dost v pohodě a najdeme nějaký ten kohoutek a vodu máme za
5 minut doplněnou, ale tentokrát jsme našli pouze pítko vhodné na pití rovnou do pusy a né na nalití do kanystru. Jelikož jsme vodu už
potřebovali, takže jsme plnili lahev po lahvi, asi milionkrát, než jsme náš
kanystr naplnili. I takový je život v autě :D
V pátek nás pak čekal spíš
nudný den plný zařizování věci před odletem. Vyprat všechno prádlo, nakoupit pár
posledních věcí a tak podobně a večer jsme se už konečně sešli s kamarádem
Tomášem, který je na Zélandu od března, v jenom super kempu asi 30 km od
Aucklandu. Kemp byl velký se super zázemím a pláží s černým pískem. S Kubou
jsme jako slavnostní večeři připravili vymazlené hot dogy s pečenou cibulkou
a jalapeňo relishem. Po dobrém jídle padlo ještě pár piv a víno a kecali jsme
nakonec až do 2 do rána.
Druhý den jsme skoro celý
strávili v kempu. Udělali si palačinky k snídani a Tom nám udělal
epesní zelňačku k obědu. Po procházce po pláží a spatření kosatek v dálce
v moři jsme se vydali do města Puhoi, kde je hospoda, ve které čepují Plzeň.
Jelikož je v poslední době Zéland velmi oblíbený, sešli
jsme se ještě v Puhoi s kamarády z Děčína, kteří den zpátky
dorazili na Zéland na dovču. Tak jsme probrali novinky z Děčína a okolí a
šli na kutě. V neděli nás s Kubou čekalo už jen zabalení věcí s sebou
do Čech a následně Thajska, poklizení v Prevítovi a jeli jsme ho
uskladnit. Nakonec se nám povedlo se domluvit s jednou českou rodinou, co
bydlí cca 60 km od Auckladu, u které můžeme auto na zahradě nechat. Dokonce
jsme s nimi ještě dali čaj a pokecali a pak už nás Tom odvezl do hostelu,
který je kousek od letiště a zítra už letíme domů. Pět měsíců uteklo jako voda
a my si je náramně užili a těšíme na nové zážitky v Thajsku.
Ahoooj doma! :))
Fotky klasicky zde v odkazu:
Komentáře
Okomentovat